Izolace stavebních konstrukcí

Tisk
PDF

Protože se jedná opět o problematiku především krbů a kachlových kamen,budeme hovořit o tepelných izolacích a různých způsobech jejich uplatnění v těchto  stavbách .

Podle místa použití ve stavbě  kamen či krbů,jsou zároveň na izolační materiály kladeny i spacifické požadavky ,např samonosnost,mezní tepelná odolnost,stlačitelnost,tvarová přizpů-  sobivost, apod.

Hned na úvod bych chtěl připomenout a zároveň zdůraznit dvě základní zásady k tepelným izolacím :

1/  žádná tepelná izolace není tak dokonalá,že přes ní neprojde žádné teplo,ale pouze více či méně zpomalí rychlost prostupu tepla zatěžovanou konstrukcí.

2/ za zvláštní druh  tep.izolace můžeme považovat vzduch,ale musíme znát,jak sechová, aby nám sloužil.

Nejprve si určíme pozice,do kterých umístíme tepelné  izolace /dále jen izolace / ve stavbě a blíže každý problém posoudíme. Když jsem se minule touto problematikou zabýval / někdy v roce 2002/ nebyla ještě na světě platná „ krbařská“ norma, avšak dnes již se lze i v této problematice opřít o ní.

 

A/ izolace nosných stěn a dělících příček,ke kterým často kamna či krb přistavujeme.

Tady je nutné vědět z jakého materiálu je nosná zeď či příčka,ale v každém případě je tuto konstrukci nutné odizolovat.Můžeme použít buď izolační desky s hliníkovým polepem- častý způsob u krbů,nebo desky ze skelné či čedičové vaty obezděné např.šamotovými plátky nebo izol.desky na bázi  calciumsilikátů, které jsou zcela hygienicky nezávadné / např. Promasil, Super Izol,apod./.Někteří kamnáři chrání stěnu cihelnou vyzdívkou buď z plných pálených nebo dutých cihel,hurdisek,apod. Na upřesnění podotýkám, že izolace ze skelné,minerální či podobné vaty musí splňovat i požadavek, že lepený spoj s hliníkovým polepem vydrží teploty, které vznikají v tubuse krbu. Pokud není k dispozici seriózní databáze měření teplot, zodpovídá za chování krbu a jednotlivých jeho částí zhotovitel.

Poznámka: výrobci těchto minerálních izolací garantují vesměs teploty kolem 100st.C, což je málo proti teplotám, kterých je v tubuse dosahováno při běžném topení.

Navíc je třeba už jednou provždy skoncovat se stavbou krbového tubusu pouze z tvárnic  Ytong,Hebel,Ypor,apod. Podle vyjádření výrobce těchto tvárnic: … jediné vhodné a správné řešení jsou: izolační vrstva z izolačních desek nebo šamotových cihel která sousedí s povrchem krbové vložky, pak dilatační mezera a obezdívka z Ytongu.

Neplatí tedy ani řešení, ke kterému se uchylují některé firmy, které izolují kouřovod, osazují druhý plášť krbové vložky z pozinkovaného plechu a tvrdí, že snižují teplotu v tubuse na přijatelné hodnoty. Není tomu tak a při zpracovávání znaleckých posudků u sporných případů byly naměřeny hodnoty jen o nějakých 20 až 30 st.C nižší, vždy však více než 200st.C při běžném zatopení. Upozorňuji tedy znovu a důrazně, že toto řešení není v souladu ani s platnou normou ČSN ani vyjádřením výrobců lehčených tvárnic. Věřím, že se k této problematice již řeklo dost.

Pokud by byla zadní stěna za kamny celodřevěná / sruby,dřevěnice/ ,tak nesmíme zapomenout na vzduchovou mezeru mezi vrstvou izolace a dřeva a tento prostor trvale odvětrávat / tím snižujeme naakumulovanou tepelnou energii v čase,která projde izolací/.

 

B/ izolace stropní konstrukce nad kamny či krbem.

Zde platí obdobné zásady jako u svislých zdí,ale navíc je nutno počítat s fyzikálním zákonem,že teplo stoupá nahoru,tedy v tomto případě ke stropu.Zde se doporučuje zvlášť pečlivé odizolování stropní konstrukce ,pokud je tubus např.krbu vyveden až ke stropu.

Nutno si dát pozor při realizovaném podhledu ze sádrokartonu na ocelových táhlech, kdy teplem z krbu bez patřičného odvětrání může dojít k deformaci podhledové konstrukce.   Osvědčil se  tzv.dvojí strop,kdy se tubus uzavře těsně nad výdechovými mřížkami u krbu a druhá izolace se přichytí ke stropní konstrukci. Pokud to dovolí situace měl by být tento mezistrop odvětrán.

Poznámka: norma požaduje, aby horní hrana výdechových mřížek byla vzdálena od stropu min. 50cm a stavební konstrukce by neměly být zatěžovány teplotami vyššími než 80 st.C.

Dalším případem je situace,kdy chceme rozvést teplý vzduch do vyššího patra a procházíme stropní konstrukcí. Zde doporučuji používat jen kvalitních izolačních rour vícevrstvých,případné prostupy dobře zaizolovat a pokud to dovolí situace,tak ponechat mezi stropní konstrukcí a rozvody odvětranou vzduchovou mezeru.

 

C/  izolace pláště kamen či krbu .

Na obvodový plášť kamen či krbu jsou kladeny specifické požadavky,dá se říci případ od případu,jak to vyžaduje daný způsob užívání.

Mohou být krby,kdy chceme natvořit teplo v tubuse a následně jej rozvádět do dalších prostorů.Zde celou konstrukci tubusu vyizolujeme / skladba – viz výše uvedena /.

Jindy požadujeme,aby krb či kamna především ohřívaly daný prostor sálavým vytápěním.Pak postavíme plášť z materiálů.které tyto požadavky splní ,např.brulaporové tvarovky,šamotové plátky,keramické kachle,litý šamot Ortner,apod.

V žádném případě do tepelně exponovaných míst nepatří samotné tvárnice např.Ytong a podobné materiály,jak se o to snaží některé firmy  na našem trhu.Nejde zde o nový progresívní způsob stavby,ale pouze o snahu  snížit cenu i na úkor kvality.

U keramického pláště je nutné podle konstrukce kamen doladit sílu stěny ,zda jen „vyfutruvat“ nebo přizdít  šamotový plátek či šamotovou cihlu.Tím ovlivníme povrchovou teplotu pláště a akumulační schopnost kamen.

 

D/ izolace sporáku.

U tohoto druhu stavby je třeba si uvědomit,že kouřové spaliny odcházejí z ohniště a putují celým  obestavěným prostorem /nejenom v keramických tazích /. Zde je několik míst,která stojí za úvahu izolovat.Především je to stěna ,ke které je sporák přistavěn.Zde platí zásady uvedené již výše. Dalším specifickým místem je styk kachlového pláště a sporákového kování .Zde je třeba mít na paměti rozdílnou roztažnost materiálů. U sporáků na nožkách nebo při volném prostoru pod troubou ve svršku  lze úspěšně využívat vznikající teplo  pro sušení dřeva nebo sušárnu  obecně. Pokud nechceme snižovat teplotu spalin,tak toto místo raději také odizolujeme.

 

E/ izolace pecí a pizzerií .

Tady se jedná o speciální stavby,které mají v domácnostech jen malého uplatnění. Zde se jedná o tři základní místa pro izolování.

Za prvé je to strop nebo zastřešující kopule nad vyhřívaným prostorem,kde je dosahováno trvale vysokých teplot.Zde se používají různá izolační rouna a materiály s tvarovou přizpůsobivostí.

Za druhé je to místo pod  plochou,na které se peče.Tato izolační vrstva se nejčastěji dělá z křemičitého písku,který dobře izoluje,ale je i tvarově poddajný a přitom i únosný. Pro zajímavost : naši dědové používali do těchto míst jako izolaci skleněné střepy.Bylo to levnější a plnilo to  svůj účel.

Za třetí se někdy uzavírá přikládací prostor pece  -dvířka / izolují od okolní teploty /, aby byl zachován co nejdéle optimální průběh teplot v peci.

 

F/  izolace vnitřku krbových a pokojových vložek

Pokud si porovnáme různé typy vložek / ať krbových či pokojových /,zjistíme,že některé z nich nemají jen např.litinový plášť,ale vevnitř ještě vrstvu izolace. Základním důvodem ,proč dochází k tomuto zdvojení materiálů,je dosažení vyšších spalovacích teplot v topeništi  při zachování dalších konstrukčních zásad /i sekundární vzduch / a tím k lepšímu využití paliva – vyšší účinnost.Tohle je v budoucnu i cesta pro nás, protože systém měření spalin je již zde a kolegové kominíci nás jistě již brzy seznámí s výsledky . I proto je třeba se již dnes zamýšlet nad vším, co nám může zvýšit kvalitu hoření a vyvarovat se v budoucnu nepříjemností.

 

To je jen malé upozornění na slabá místa u jednotlivých staveb a je na každém kamnáři,zda izolaci  /tím i kvalitu konečného díla/ podcení  či nikoliv.

>