Tepelné izolace krbů a kamen

Tisk
PDF

Protože se jedná o problematiku především krbů a kachlových kamen, budeme hovořit o tepelných izolacích a různých způsobech jejich uplatnění v těchto stavbách. Podle místa použití ve stavbě kamen či krbů jsou zároveň na izolační materiály kladeny i specifické požadavky, např. samonosnost, mezní tepelná odolnost, stlačitelnost, tvarová přizpůsobivost apod.

Hned na úvod bych chtěl připomenout a zároveň zdůraznit dvě zásady k tepelným izolacím:
1. žádná tepelná izolace není tak dokonalá, že přes ni neprojde žádné teplo, ale pouze více či méně zpomalí rychlost prostupu tepla zatěžovanou konstrukcí.
2. za zvláštní druh tepelní izolace můžeme považovat vzduch, ale musíme znát, jak se chová, aby nám sloužil.

Nejprve si určíme pozice, do kterých umístíme tepelné izolace (dále jen izolace) ve stavbě a blíže každý problém posoudíme. V minulosti ještě nebyla na světě platná „krbařská“ norma, avšak dnes již se máme i v této problematice o co opřít.


A) Izolace nosných stěn a dělicích příček, ke kterým často kamna či krb přistavujeme

Potřebujeme vědět, z jakého materiálu je nosná zeď či příčka, ale v každém případě je tuto konstrukci nutné odizolovat. Můžeme použít buď izolační desky s hliníkovým polepem – častý způsob u krbů, nebo desky ze skelné či čedičové vaty obezděné např. šamotovými plátky na bázi calciumsilikátů, které jsou zcela hygienicky nezávadné (např. Promasil, Super Izol apod.). Někteří kamnáři chrání stěnu cyhelnou vyzdívkou buď z plných pálených nebo dutých cihel, hurdisek apod. Na upřesnění podotýkám, že izolace ze skelné minerální či podobné vaty musí splňovat i požadavek, že lepený spoj hliníkovým polepem vydrží teploty, které vznikají v tubusu krbu. Pokud není k dispozici seriózní databáze měření teplot, zodpovídá za chování krbu a jednotlivých jeho částí zhotovitel.

Poznámka:
- Výrobci minerálních izolací garantují vesměs teploty kolem 100 °C, vož je málo proti teplotám, jakých je v tubusu dosahováno při běžném topení.
- Navíc je třeba už jednou provždy skoncovat se stavbou krbového tubusu pouze z tvárnic Ytong, Hebel, Ypor apod.
Pokud by byla zadní stěna za kamny celodřevěná (sruby, dřevěnice), nesmíme zapomenout na vzduchovou mezeru mezi vrstvou izolace a dřeva a tento prostor trvale odvětrávat (tím snižujeme naakumulovanou tepelnou energii v čase, která projde izolací).



Podle vyjádření výrobce těchto tvárnic…
… jediné vhodné a správné řešení je: izolační vrstva z izolačních desek nebo šamotových cihel, která sousedí s povrchem krbové vložky, pak dilatační mezera a obezdívka z Ytongu.

Neplatí tedy ani řešení,
ke kterému se uchylují některé firmy izolující kouřovod, osazující druhý plášť krbové vložky z pozinkovaného plechu a tvrdí, že snižují teplotu v tubusu na přijatelné hodnoty. Není tomu tak a při zpracování znaleckých posudků u sporných případů byly naměřeny hodnoty jen o nějakých 20 až 30 °C nižší, vždy však více než 200 °C při běžném zatopení.

Upozorňuji znovu a důrazně
V předchozím odstavci zmíněné řešení není v souladu ani s platnou normou ČSN ani vyjádřením výrobců lehčených tvárnic.
Věřím, že se k této problematice již řeklo dost.



B) Izolace stropní konstrukce nad kamny či krbem

Zde platí obdobné zásady jako u svislých zdí, ale navíc je nutné počítat s fyzikálním zákonem, že teplo stoupá nahoru,
tedy v tomto případě ke stropu. Doporučuje se zvlášť pečlivé odizolování stropní konstrukce, pokud je tubus např. krbu vyveden až ke stropu.
Musíme si dát pozor při realizovaném podhledu ze sádrokartonu na ocelových táhlech, kdy teplem z krbu bez patřičného odvětrání může dojít k deformaci podhledové konstrukce. Osvědčil se tzv. dvojí strop, kdy se tubus uzavře těsně nad výdechovými mřížkami u krbu a druhá izolace se přichytí ke stropní konstrukci.
Pokud to dovolí situace, měl by být tento mezistrop odvětrán.
Dalším případem je situace, kdy chceme rozvést teplý vzduch do vyššího patra a procházíme stropní konstrukcí. Zde doporučuji používat jen kvalitních izolačních rour vícevrstvých, případné prostupy dobře zaizolovat pokud to dovolí situace, ponechat mezi stropní konstrukcí rozvody odvětranou vzduchovou mezeru.


C) Izolace pláště kamen či krbu

Na obvodový plášť kamen či krbu jsou kladeny specifické požadavky případ od případu, jak to vyžaduje daný způsob užívání.
- Máme krby, u nichž chceme natvořit teplo v tubusu a následně jej rozvádět do dalších prostorů. Zde celou konstrukci tubusu vyizolujeme (skladba – viz výše uvedena).
- Jindy požadujeme, aby krb či kamna především ohřívaly daný prostor sálavým vytápěním. Pak postavíme plášť z materiálů, které tyto požadavky splní, např. brulaporové tvarovky, šamotové plátky, keramické kachle, litý šamot Ordner apod.
- V žádném případě do tepelně exponovaných míst nepatří samotné tvárnice např. Ytong a podobné materiály, jak se o to snaží některé firmy na našem trhu. Nejde totiž v žádném případě o nový, progresivní způsob stavby, ale pouze o snahu snížit cenu i na úkor kvality.
- U keramického pláště je nutné podle konstrukce kamen doladit sílu stěny, zda jen „vyfutrovat“ nebo přizdít šamotový plátek či šamotovou cihlu. Tím ovlivníme povrchovou teplotu pláště a akumulační schopnost kamen.


D) Izolace sporáku

U tohoto druhu stavby je třeba si uvědomit, že kouřové spaliny odcházejí z ohniště a putují celým obestavěným prostorem (nejen v keramických tazích). Je několik míst, která stojí za úvahu izolovat:
- Především je to stěna, ke které je sporák přistavěn. Zde platí zásady uvedené viz výše.
- Dalším specifickým místem je styk kachlového pláště a sporákového kování. Zde je třeba mít na paměti rozdílnou roztažnost materiálů.
- U sporáků na nožkách nebo při volném prostoru pod troubou ve svršku lze úspěšně využívat vznikající teplo pro sušení dřeva nebo sušárnu obecně. Pokud nechceme snižovat teplotu spalin, toto místo raději také odizolujeme.


E) Izolace pecí a pizzerií

Jedná se o speciální stavby, které mají v domácnostech jen malé uplatnění. Zde se jedná o tři základní místa pro izolování:
- Za prvé je to strop nebo zastřešující kopule nad vyhřívaným prostorem, kde je dosahováno trvale vysokých teplot. Zde se používají různá izolační rouna a materiály s tvarovou přizpůsobivostí.
- Za druhé je to místo pod plochou, na které se peče. Tato izolační vrstva se nejčastěji dělá z křemičitého písku, který dobře izoluje, ale je i tvarově poddajný a přitom i únosný.

Pro zajímavost:
Naši dědové používali do těchto míst jako izolaci skleněné střepy. Balo to levnější aplnilo to svůj účel.
- Za třetí se někdy uzavírá přikládací prostor pece – dvířka (izolují od okolní teploty), aby byl zachován co nejdéle optimální průběh teplot v peci.


F) Izolace vnitřku krbových a pokojových vložek

Pokud si porovnáme různé typy vložek (krbových či pokojových), zjistíme, že některé z nich nemají jen např. litinový plášť, ale vevnitř ještě vrstvu izolace. Základním důvodem, proč dochází k tomuto zdvojení materiálů, je dosažení vyšších spalovacích teplot v topeništi při zachování dalších konstrukčních zásad (i sekundární vzduch) a tím k lepšímu využití paliva – vyšší účinnosti. To je v budoucnu cesta i pro nás kamnáře, protože systém měření spalin je již zde a kolegové kominíci nás jistě brzy seznámí s výsledky. I z toho důvodu je třeba se již dnes zamýšlet nad vším, co nám může zvýšit kvalitu hoření a vyvarovat se v budoucnu nepříjemností.
Dnešní text o izolacích krbů a kamen byl míněn jen jako malé upozornění a na slabá místa u jednotlivých staveb a je na každém kamnáři, zda izolaci (tím i kvalitu konečného díla) podcení, nebo nikoliv.

Poznámka:
Norma požaduje, aby horní hranice výdechových mřížek byla vzdálena od stropu min. 50 cm a stavební konstrukce by neměly být zatěžovány teplotami vyššími než 80 °C.

>