Kam na kamna - zkušenosti soudního znalce

Tisk
PDF

Kalendářní rok se posunul do své chladnější poloviny a na důležitosti získaly starosti o topení, které nahradily otázky, kam na dovolenou. V měsíci květnu letošního roku (2004) byl novelou Živnostenského zákona překlasifikován obor činnosti Kamnář z volné živnosti do řemeslné, což mne vyprovokovalo k napsání následujících řádků. Možná, že se stanou i poučným a varujícím čtením pro mnohé, kteří se chystají v budoucnu ke stavbě topidla a není jim jedno, zda dostanou za své nemalé peníze kvalitní zboží.



V minulosti jsem se v jednom článku obracel na kamnáře, abych jim vysvětlil jejich pozici vůči zákazníkovi v jednotlivých fázích smluvního vztahu. Dnes bych se zmínil o zásadních problémech, se kterými se v soudní praxi setkávám, a naznačil určité trendy vývoje.


Zkušenost 1
Setrvávání a žití z podstaty
Protože se již v kamnařině pohybují mnoho let, setkávám se mnohdy i s nekvalitou a šlendriánem, který je zčásti způsoben úsporou financí, ale hlavně nedostatkem informací o nových materiálech a technologiích. Tady se jedná především o firmy, které podnikají mimo Cech kamnářů ČR, jenž organizuje pravidelná školení a informační setkání pro své členy.
Za uplynulé dva roky, co vykonávám znaleckou činnost v oblasti kamen a krbů, jsem asistoval u několika soudních sporů, kdy nebyly porušeny jen zásady kamnářského řemesla, ale i stavební a statické. A tady už nejde jen o nižší účinnost kamen nebo omezenou nabídku, ale o chyby ohrožující i zdraví zákazníků.

Příklad:
Řemeslník, kterého nemohu nazvat kamnářem, jež podniká na živnostenský list jiného, již postavil několik staveb, kdy přes kachlové stěny unikají kouřové zplodiny do obytných místností, nepočítá s dilatací u tepelně namáhaných kachlových stěn apod. V tomto případě znalec podá podnět k odnětí licence u Živnostenského úřadu.


Zkušenost 2
Chybí výpočty, ignorace
I když se během posledních let objevily nové odborné publikace (např. v nakladatelství Grada) a odborné články, které ukazují složitost a různost staveb, stále se v praxi setkáváme s firmami, jež staví jen podle nějakého svého univerzálního vzoru, bez přihlédnutí ke změnám interiéru, druhu komína, tlakovým poměrům apod. Tito realizátoři ignorují používání měřících přístrojů pro tahové poměry, neposoudí lokalitu, kde se bude stavět, včetně okolí.
Toto by se mělo změnit velice brzy, protože již nyní platí povinnost zpracování projektové dokumentace ke každé nové stavbě krbu. Potom bude snadnější se dobrat toho, kde je skutečná příčina a např. na cechovních stránkách na nedostatky upozorňovat. Věřím, že se prohloubí i spolupráce s Českou obchodní inspekcí, Sdružením na ochranu spotřebitele apod.

Příklad:
U jednoho soudního sporu se ukázalo, že realizační firma neosadila u krbové vložky klapku do komína ani přerušovač tahu, byť tahové poměry byly hodně nad limitem. Také neposoudila lokalitu a bez propočtů doporučila zákazníkovi ještě zvětšit profil komína. Výsledkem bylo rozebírání a dodatečné stavební úpravy v rodinném domě za plného provozu a za zvýšených finančních nákladů.


Zkušenost 3
Projekce je nenahraditelná
Když hodnotím dosavadní znaleckou praxi, uvědomuji si výrazně skutečnost, že důležitou součástí stavby krbu je jeho projekt. Pokud se setkávám s návrhy projektů krbů u kamnářů, mají rozdílnou úroveň zpracování a jen výjimečně je zřejmá spolupráce projektanta.

Příklad:
U většiny projednávaných případů chyběl projekt, snad v tom mnohdy byl i záměr.


Trendy vývoje

Případy z poslední doby ukazují, že zákazníci začínají umět přesně pojmenovat zadání na stavbu krbu a pokud jdou do sporu s realizační firmou, tak nejen získává na důležitosti právní zástupce, ale vyžadují se i odborné posudky na vzduchotechniku apod.
Z toho vyplývá otázka, co bude dál. Bude požadováno v souladu s platnou normou zpracování projektu, budou více požadovány kvalitní a nezávadné materiály, budou se více specializovat dovozci a prodejci, aby uměli přesně nabídnout, co zákazník žádá. Jedním slovem dojde tzv. k oddělení zrna od plev.

>