Něco z historie

Tisk
PDF

Po celý středověk, až do vydání živnostenského řádu v roce 1859 (č.227/1859) byly jedinou stavovskou organizací řemeslníků a obchodníků cechy. Určovaly rozsah výroby, počet usedlých mistrů a jejich tovaryšů i učňů, jakost, cenu a druh výrobku. Nástupem kapitalistických forem výroby se stávaly brzdou dalšího hospodářského vývoje jednotlivých měst. Proto stát již od 18. století se snažil omezovat jejich neomezená práva na úseku řemeslné výroby. Například za císaře Josefa II. bylo cechům odňato právo udílení živnostenských oprávnění, které bylo přeneseno na magistráty a vrchnostenské úřady. Základním mezníkem živnostenského zákonodárství v našich zemích bylo vydání Živnostenského řádu 20. prosince 1859 (č.227/1859), který rušil dosavadní cechy (živnostenská sdružení) a zřizoval řemeslnická (živnostenská společenstva), jež měla vstoupit v život 1. května 1860.



Přijetí nových členů cechu:

O přijetí nových mistrů rozhodoval celý cech. Každý uchazeč se musel prokázat rodným listem (list poctivého zplození), dokladem o vyučení, vandru a chování. Své řemeslnické znalosti musel prokázat zhotovením „mistrovského kusu“. Po přijetí musel složit určitý poplatek a pro všechny mistry musel ustrojit pohoštění.
Daleko snadněji se stával mistrem syn některého mistra nebo tovaryš, který pojal za manželku dceru nebo vdovu po některém mistrovi

>